chillin'

Čauky,
po včerejším náročném večeru, jsem byla na dnešek domluvená s kamarádkou na pořádnej chill. Byl v plánu oběd a potom hledání kešky. Nevím jestli jste o tom už slyšeli, jde o hru zvaná Geocaching. Určitě doporučuju prozkoumat všem. Moc dobrá věc na zajímavé výlety a podobně :)
No když jsem nastoupila k ní do auta podle našich výrazů bylo jasné že žádná keška nebude a bude se zase jenom jíst :D mimo jiné taky začalo docela řádně pršet.
Namířeno jsme měli do Mlýnu vodníka Slámy. Byla to moje premiéra, a už bylo na čase tam zajít po tolika doporučeních. Když jsme přijeli, u vstupu bylo hned muzeum, tak jsme šli omrknout všelijaké staré stroje a podobně. Aby se neřeklo, že jdeme jenom jíst, tak jsme se i kulturně trochu vzdělali a vyšly si dost vysoké schody.
Potom jsme už konečně zamířili do restaurace a s našim štěstím byl volný poslední stůl pro dvě osoby. JUCHŮŮ.
V nabídce měli sedm hlavních jídel, což mi vůbec nevadilo, protože když přijdu do restaurace, tak jsem radši za menší a kvalitní nabídku jídel, než dvacetistránkové jídelní lístky. Každopádně i tak mi výběr trval docela dlouho. Nakonec jsem si objednala pstruha s bramborovou kaší a jarní zeleninou a kamarádka si dala mladé kuře plněné velikonoční nádivkou a salát. K pití jsme si dali kopřivovou limonádu.
Jakmile donesli jídlo, nastalo desetiminutové ticho prokládané čvachtáním toho jak jídlo bylo výborné. Prázdné talíře mluvily za vše. Pořádně jsme se najedli a zvažovali jsme ještě dezert. Nakonec jsme se rozhodli jet na dezert jinam.
Stejně jako jsem konečně navštívila po několikati doporučeních restauraci, tak jsem i po prvé navštívil kavánu P.S,café.
Neskutečné. Nevím proč jsem tam ještě nebyla!
Moje gastrodemence trvá ještě do teď a můžu říct, že pro dnešní den byla nastavená laťka docela vysoko a moje chuťové buňky jsou velice uspokojeny.

With láf eM